Zatím pracujeme na 3 Vaškových písních, ke dvěma dělala aranž Eliška. Zní skvěle.
Za alty si moc chválím, dobře se zpívají a pamatují.
V březnu jsme se dozvěděli několik termínů na naše vystoupení, většinou v Praze, s „naším repertoárem“ – většinou se zvukovým doprovodem, ale i a capela.
Pro Elišku to bude hodně práce, protože se bude muset tyto písničky dost rychle naučit.
Zkusili jsme na zkoušce s Ivankou opakovat a je opravdu co „oprašovat“.

20. 3. přišel na zkoušku Vašek se Šimonem a Eliášem.
Bylo to milé zase se vidět po delší době. Šimon se vyžíval na bicí – k lyrickým písním… a Eliáš se nudil – celou dobu byl „přilepený“ k mobilu.
Je vidět, že někdo se na zkoušky pečlivě připravuje, někdo omrkne něco na poslední chvílí a doufá, že se „chytí“ a někdo se ani nemrkne (škoda).
Nácviky tak jdou velice pomalu, škoda času. Dalo by se udělat mnohem víc.

25. 4.
Některé dámy ze sboru si přišly zazpívat do Anti.kvariátu Dejvického divadla společně s hercem Pavlem Šimčíkem, který se chopil kytary a zahrál a zazpíval  známé skladby i několik písní ze svojí autorské tvorby.
Byla to příjemná a milá hodinka.

foto: Michal Chrdle

28. 4.  jsme vystoupili  v Semaforu v pořadu sester Havelkových a vokálního kvarteta The Swings a orchestru sester Havelkových. Po přestávce jsme zazpívali písničky Krajina posedlá tmou, Malé kotě a Marnivá sestřenice s nahrávkou klavírního doprovodu od Veroniky Ptáčkové. Všichni účinkující v divadle na nás byli velice milí, bylo nám fajn v jejich společnosti.
Vedoucí sboru Zuzanka Seibertová veřejně předala vedení Elišce Radikovské. Bylo to první vystoupení s vedením Elišky. Povedlo se, chvála byla ze všech stran.

A jak vypadá předávání vedení sboru – na fotografii. Nějak tomu nerozumím.